Farid 1

Občas jsem si dal v kavárně kafe, zdržel jsem se maximálně dvacet minut a spěchal na další místo. Večer tam obsluhoval chlápek, kterýmu jsem říkal Kyselá prdel. Normálně jsem přišel k baru a řekl jsem: „Wahda kahwa direkt, ty kyselá prdeli!“ , přičemž ty první tři slova znamenají „Jedno kafe s mlíkem“. Kyselá prdel se na mě ani nepodíval, ale kafe mi udělal. Dopoledne měl v kavárně směnu takovej medvídek, a to byla jiná káva: „Wahda kahwa direkt, medvídku!“ Medvídek mi udělal kafe a protože uměl trochu anglicky, prohodili jsme i pár slov. Medvídek byl Farid a Kyselá prdel byl jeho brácha, jehož jméno dodnes neznám.

Farid není z Djerby a pořád říká, že ji nesnáší. Tento ostrov není pro každého. Ceny jsou tady vyšší, než v hlavním městě, v podstatě nejvyšší z celého Tuniska a během sezóny sem přijíždějí kromě turistů i divný lidi z celý země. Jdou sem za prachama, který dostanou buď z turismu nebo sexturismu. Není výjimkou, že mladík ze severu nebo ze Sahary se zasnoubí s dívkou a nemá na svatbu, protože náklady na hostinu se pohybují v přepočtu na koruny od dvěstě tisíc výš, a to při průměrném měsíčním platu cca pět tisíc korun je pro mladého Tunisana nedosažitelná suma. Takže mladíci se přijdou makat jako animátoři, plní turistkám sny o šťastné romantické lásce a inkasují od nich peníze. Nejlepší jsou prý důchodkyně z Francie. Když je animátor šikovnej, podaří se mu zaháčkovat až čtyři ženy, které i když odjedou, mu dál posílají až tisíc euro měsíčně každá. Většinou kvůli vymyšlený historce o smrtelné nemoci někoho z rodiny a kvůli vysokým nákladům na léčení a dalších blablabla kecech. O Češkách teď psát nebudu, tuhle skupinu si nechám na jindy. Vraťme se k Faridovi.

Farid pochází ze severu z městečka, co má asi deset tisíc obyvatel. Něco jako u nás Rumburk, Kyjov nebo Sušice. To město se jmenuje Al-Jarrisah, spadá pod El Kef, do Alžírska to je odtamtud asi padesát kiláků a v zimě tam normálně padá sníh. Totálně jiný prostředí než Djerba, která leží na jihu u moře a je vzdálená od jeho rodiště asi sedm hodin autem. Farid má jednoho staršího bráchu Kyselou prdel a pět mladších sester a jako jedinej ze sourozenců ve svých jedenapadesáti letech nic moc nedokázal. Ségry se úspěšně vdaly a žijou ve Francii. Jsou na tuniské a vlastně i české poměry v balíku. Jedna z nich vlastní asi deset domů s bazénem na Djerbě, které pronajímá turistům. Druhá ségra má lékárnu v Toulouse, třetí je v představenstvu nějakého korporátu, čtvrtá se provdala za bohatého právníka a pátá má manžela v El Kef a spoustu dětí. Starší brácha Kyselá prdel je rozvedenej a je už na Djerbě přes dvacet let, má v pronájmu zmíněnou kavárnu Miral a je zasnoubenej s nějakou Francouzkou. Farid nemá nic a nikdy nebyl ženatej. Kdysi dávno byl zasnoubenej, ale jeho nevěsta mu dala tak za uši, že Farid na další vztahy úplně rezignoval. Jednou mi vyprávěl jejich příběh a pokud to je pravda, tak se mu ani nedivím. Jmenovala se Yossra a byla vždycky jiná než ostatní holky v Al-Jarrisah. Bylo jí devatenáct let, když se do ní pětadvacetiletý Farid zamiloval a byla to zatím největší chyba v jeho životě. Jenže... bez chyb bychom nebyli tím, kým jsme. Chcete slyšet o mladém Faridovi a jeho dívce? Jste si jistý? Nebo vás jeho minulost nezajímá?